Roubíček: "Blesk před 25 lety a nyní? Nesrovnatelné!"
Tentokrát jsme vyzpovídali Petra Roubíčka, trenéra dětských kategorií a člověka, který se významně zasloužil o rozvoj baseballu v Jablonci.
Ahoj Petře, díky, že sis našel čas na rozhovor. Blesk na konci roku 2017 oslavil 25 let existence. Můžeš nám přiblížit, jak vypadaly úplné začátky?
Osobně jsem u úplných začátků Blesku v roce 1992 nebyl. To je otázka spíše na "otce-zakladatele" Jirku Roubíčka a Leona Chovana. Sledoval jsem to z povzdálí a svůj trenérský život s Bleskem jsem spojil "až" od ledna 1998, kdy jsem se před narozením syna Lukáše vrátil pracovně do Jablonce. Blesk byl od začátku postaven na práci s mládeží s cílem vychovat kvalitní hráče schopné hrát nejvyšší soutěže dospělích a mj. získávat zkušenosti i v reprezentačních výběrech, kam jsme pravidelně dodávali mládežnické reprezentanty. Blesk před 20-25 lety a dnes se nedá srovnat, hlavně co se týče venkovního zázemí pro tento sport v Jablonci. Na dobu, kdy jsme si před každým tréninkem žáků a kadetů museli stavět mobilní backstop na pískovém fotbalovém hřišti u ZŠ Mozartova, si dnes už vzpomene jen málokdo. Velkým posunem vpřed byl přesun do skromného, ale útulného zázemí v Srnčáku. A skokem na jinou baseballovou planetu bylo vybudování jednoho z nejhezčích a nejoblíbenějších hřišť v ČR - Ash Fieldu.
Jak se v tvých očích změnil český baseball za posledních 20 let?
Počet a kvalita baseballových hřišť a celých areálů je asi nejvíc viditelná změna v českém baseballu. Dále je kladen větší důraz na vzdělání a kvalitu trenérů formou tzv. celoživotního vzdělávání.
Rukama ti prošla řada generací, liší se nějak dnešní děti od těch, se kterými jsi začínal?
Máš pravdu, že za 20 let jsem trénoval stovky dětí a mohu trochu porovnávat děti v roce 1998 a v roce 2018. Celkově se dá říct, že klesá zájem dětí o sport jako takový (což je "najednou" objeveno jako celospolečenský problém), a to celé je spojeno s jejich slabší fyzickou kondicí a obratností, kdy tréninková příprava musí být doplněna o prvky a činnosti, které děti před 20ti a více lety dělali sami (lezli po stromech, šli si na plácek začutat, v zimě na rybník zahrát hokej, v létě hokejball, apod). Někteří rodiče snižují svým ratolestem prostor pro jejich samostatnost tím, že řeší za ně víc, než je nutné. Klesla schopnost dětí se soustředit na danou činnost, kterou se učí při tréninku a potom ji aplikovat při zápasech.
Řada klubů si stěžuje na nedostatek dětí, vnímáš to také tak?
Určitě to tak vnímám. A tím, že doba přeje spíše individualismu, tak to kolektivní sporty pociťují nejvíce. V Jablonci je to o to těžší, kolik sportů je zde možno provozovat a to většinou na velmi dobré úrovni. A baseballu a softballu zde ještě navíc konkurují tradiční sporty, které zde mají dlouhodobé kořeny a kvalitní tréninkové zázemí s generacemi trenérů a sportovců.
Kromě baseballu se od loňského roku v Blesku provozuje i ženský softball a holky dokonce dokázaly vybojovat postup do 2. ligy. Jak tato myšlenka vznikla?
V Jablonci softball historicky byl již od dob vzniku oddílu Jabloneckých klokanů ke konci 90.let minulého století. Bohužel postupně šel do útlumu až vyústil odchodem posledních softballových mohykánek do libereckých Patriotů. S myšlenkou obnovit soft v Jablonci koketovalo vedení klubu již několik let, ale dlouho nebyl splněn základní předpoklad, a tím byli trenéři. Po seznámení s Michalem Pravcem během turnaje "O jabloneckého klokánka 2016" a po stanovení podmínek se toho Michal od zimní přípravy 2016/17 velice aktivně ujal. V současnosti se počty holek rozrůstají a už se těšíme na zápasy ve 2. lize.
S nárůstem počtu členů souvisí i obsazenost tréninkových ploch, a to jak v zimě, tak v létě. Jak se s tím zvládáte vypořádat? Jsou v plánu nějaké rozšíření?
Sehnat dostatek tréninkových ploch hlavně na zimní přípravu je čím dál větší oříšek. Ale radši řeším takovýto oříšek než kdyby žádné požadavky na zajištění tréninkových prostor nebyly. Rozjíždím myšlenku na rozšíření tělocvičen v Mozartovce poté, co se podařilo znatelně vylepšit sociální zázemí u tělocvičen a sprchy v šatnách. Jsme ve stádiu studií proveditelnosti a jednání o financování. Aktuálně vedení klubu spolu s Michalem Pravcem diskutuje o úpravách Ash Fieldu s možností zde hrát regulérní zápasy softballu, aby děvčata zažila domácí prostředí s podporou skvělých fanoušků. A zároveň tím bude řešeno i navýšení tréninkových ploch nejen pro soft, ale i pro base kategorie 11 let a mladší.
Fanoušky i hráče určitě zajímá situace kolem stavby clubhousu. Můžeš prozradit, v jaké fázi se projekt nachází?
Pod slovem clubhouse si vybavím slova jako hráči, členové klubu, fanoušci, klubismus, zkrátka místo, kde se mohou scházet lidé, které spojuje Baseball club Blesk a mají rádi a podporují baseball a softball. A tento náš sen je v tuto chvíli ve fázi, že se kreslí projekt pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Ten by měl být hotov do konce března. Potom začne běhání po úřadech s cílem získat co nejdříve potřebná povolení.
Mužský tým Blesku bude i letos bojovat o titul mistra ligy a eventuálně i o postup do Extraligy. Jak vidíš jeho šance?
Šance na titul v 1. lize vidím velké a reálné. Kvalita týmu tomu odpovídá a jde nahoru. A postup do Extraligy je jedna věc a účast v ní je věc druhá. To se nedá popsat pár větami v tomto rozhovoru. Je to na samostatné téma.
V minulých letech se na Ash Fieldu osvědčily speciální divácké akce. Na co se mohou fanoušci těšit letos?
Jsem rád, že v Jablonci okolo Jarmila Kobliha a Mariana je parta nadšených a úžasných fanoušků, kteří vytváří skvělou atmosféru a 10. hráče v poli při domácích zápasech. Naše fanoušky nám závidí baseballová komunita v celé ČR. Za to jim patří velký dík. Letos nás opět čeká Opening Day, Silent Afternoon, Mother's Day, část zápasů s dvěma komentátory.
Díky za rozhovor!