Otravný článek
od člena klubu, člena výboru, spolusprávce hřišť, fanouška baseballu, rozhodčího zápasů všech kategoríí, trenérem mládeže a otce hráče
Vážené osazenstvo,
věřím tomu, že každý z vás se na jakýkoliv bejsbólový fíld dostavuje s absolutně férovými oumysly, co se týče tréninku, špílu, fandění či jenom koukání. Se tejným myšlením, doufám, přicházejí do hry soupeři, jejich fans a nakonec i tzv. blues. A je jedno jestli ti přijeli z dáli či byli nominováni pod hlavičkou asociace. Rozhodčím je nakonec i ten, kdo je nominován vlastním klubem pro rozhodování zápasu jakékoliv úrovně. Tak tedy popořadě.
Jsem členem klubu. Členem klubu je tedy každý, kdo zaplatí příspěvky. Dobrá, litera zákona naplněna, jsme členy klubu. Jsem členem klubu i výboru - komu se to nezdá, může mě nahradit, převzít finanční i spolurozhodovací výkony a zodpovědnosti. Makám na hřištích, na Ashfieldu i v Srnčáku. Výborný relax na traktůrku, kilometry za hnojícími či rekultivačními stroji, hodiny oprav a dalších úprav. Spousta jednání s úřady, ale na to všechno se klidně ptejte dalších mých dvou kolegů z výkonného výboru (v případě nejasností kontaktujte kontrolní komisi). Pokud mi čas dovolí, jsem fanouškem Blesku, jsem s vámi. A co čert nechtěl, asociace nám nadiktovala úkol, že musíme připravit do zápasů ligy dva rozhodčí. Na výzvu se z klubu nepřihlásil nikdo. Třídenní školení tedy absolvovali ti, kteří jsou pověření staráním se o finance, řízením klubu i stavem fíldů, prací s mládeží. Při zaměstnání, při rodinách.
Trošku předbíhám, neboť dřív nežli jdu odpískat mač, musím ještě dvakrát týdně obstarat omladinu v trénincích, plus nějaký ten zápas, fyzicky pobýt hodiny prací na hřišti. Sorráč, používám jednotné číslo, toto samozřejmě platí i o mých dalších kolezích ve výboru a mládežnických kategoriích. Karty jsou rozdány, někdo během týdne kaučuje, jiný píská zápasy, mnozí hrají, další možná přijde na trénink, třetí s těží na zápas o víkendu, neposlední v řadě kibicuje a kritizuje.
Omlouvám se, nechal jsem se unést, tedy k věci. Většína už asi ani do těchto řádek nedočetla, ale přesto udám svoje bejsbólové curriculum vitae tohoto týdne:
pondělí: hnojení Ashfieldu
úterý: rozhodování žákovského zápasu oblasti
středa: rozhodování kadetského zápasu oblasti
čtvrtek: trénink žáků
pátek: bohužel deště přerušily práce na Ashfieldu, posléze slowpitch
sobota: úklid a lajnování hřiště před ČML, pískání double ČML
neděle: scoreboard oblasti mužů
průběžně: řízení oblastních přeborů, administrativa klubu
a kolegové? - ani se neptejte, do čtvrtka podobně, další tři dny na turnaji s mládeží, tak jako minulý víkend
Ne, nepláču, dělám(e) to jistě rádi. Nějak si ale nemůžu zvyknout na momenty, kdy mě tak nějak někteří z členů klubu i moji bývalí svěřenci opomenou pozdravit kdykoliv, zato další familiérně tykají zvláště ve sporných situacích v zápasech (to v lepších případech, fuckovní poznámky z dugoutů i jiných míst pole 'jako' neslyším). Nevím z jakého důvodu mi hlava nebere poznámky hráčů o jejich herních neomylnostech, proč má mít pravdu ten, kdo pravidla baseballu nikdy nečetl (byť hodně zažil).
Jakou máte ale někteří z vás, členů klubu, morálku, neumíte-li si vážit práce a odvahy druhého, který vezme na sebe tu zodpovědnost rozhodnout o 'herním bytí či nebytí' jiného playera, nehledě na domácího či soupeře? Nic ve zlým, šancí je a bude spousta, máme žáčky, kadety, muže v oblasti. Práce je na fíldech taky dost. Nadále věřím v každého z vás, taky v jeho fair play hru.
Na závěr: hostující hráč mi po zápase a pískání povídá - musíš si uvědomit, že my tady nejsme pro vás, ale vy pro nás (inu, buď jak buď...)
PetrDv
viz (pod)hlavička
věřím tomu, že každý z vás se na jakýkoliv bejsbólový fíld dostavuje s absolutně férovými oumysly, co se týče tréninku, špílu, fandění či jenom koukání. Se tejným myšlením, doufám, přicházejí do hry soupeři, jejich fans a nakonec i tzv. blues. A je jedno jestli ti přijeli z dáli či byli nominováni pod hlavičkou asociace. Rozhodčím je nakonec i ten, kdo je nominován vlastním klubem pro rozhodování zápasu jakékoliv úrovně. Tak tedy popořadě.
Jsem členem klubu. Členem klubu je tedy každý, kdo zaplatí příspěvky. Dobrá, litera zákona naplněna, jsme členy klubu. Jsem členem klubu i výboru - komu se to nezdá, může mě nahradit, převzít finanční i spolurozhodovací výkony a zodpovědnosti. Makám na hřištích, na Ashfieldu i v Srnčáku. Výborný relax na traktůrku, kilometry za hnojícími či rekultivačními stroji, hodiny oprav a dalších úprav. Spousta jednání s úřady, ale na to všechno se klidně ptejte dalších mých dvou kolegů z výkonného výboru (v případě nejasností kontaktujte kontrolní komisi). Pokud mi čas dovolí, jsem fanouškem Blesku, jsem s vámi. A co čert nechtěl, asociace nám nadiktovala úkol, že musíme připravit do zápasů ligy dva rozhodčí. Na výzvu se z klubu nepřihlásil nikdo. Třídenní školení tedy absolvovali ti, kteří jsou pověření staráním se o finance, řízením klubu i stavem fíldů, prací s mládeží. Při zaměstnání, při rodinách.
Trošku předbíhám, neboť dřív nežli jdu odpískat mač, musím ještě dvakrát týdně obstarat omladinu v trénincích, plus nějaký ten zápas, fyzicky pobýt hodiny prací na hřišti. Sorráč, používám jednotné číslo, toto samozřejmě platí i o mých dalších kolezích ve výboru a mládežnických kategoriích. Karty jsou rozdány, někdo během týdne kaučuje, jiný píská zápasy, mnozí hrají, další možná přijde na trénink, třetí s těží na zápas o víkendu, neposlední v řadě kibicuje a kritizuje.
Omlouvám se, nechal jsem se unést, tedy k věci. Většína už asi ani do těchto řádek nedočetla, ale přesto udám svoje bejsbólové curriculum vitae tohoto týdne:
pondělí: hnojení Ashfieldu
úterý: rozhodování žákovského zápasu oblasti
středa: rozhodování kadetského zápasu oblasti
čtvrtek: trénink žáků
pátek: bohužel deště přerušily práce na Ashfieldu, posléze slowpitch
sobota: úklid a lajnování hřiště před ČML, pískání double ČML
neděle: scoreboard oblasti mužů
průběžně: řízení oblastních přeborů, administrativa klubu
a kolegové? - ani se neptejte, do čtvrtka podobně, další tři dny na turnaji s mládeží, tak jako minulý víkend
Ne, nepláču, dělám(e) to jistě rádi. Nějak si ale nemůžu zvyknout na momenty, kdy mě tak nějak někteří z členů klubu i moji bývalí svěřenci opomenou pozdravit kdykoliv, zato další familiérně tykají zvláště ve sporných situacích v zápasech (to v lepších případech, fuckovní poznámky z dugoutů i jiných míst pole 'jako' neslyším). Nevím z jakého důvodu mi hlava nebere poznámky hráčů o jejich herních neomylnostech, proč má mít pravdu ten, kdo pravidla baseballu nikdy nečetl (byť hodně zažil).
Jakou máte ale někteří z vás, členů klubu, morálku, neumíte-li si vážit práce a odvahy druhého, který vezme na sebe tu zodpovědnost rozhodnout o 'herním bytí či nebytí' jiného playera, nehledě na domácího či soupeře? Nic ve zlým, šancí je a bude spousta, máme žáčky, kadety, muže v oblasti. Práce je na fíldech taky dost. Nadále věřím v každého z vás, taky v jeho fair play hru.
Na závěr: hostující hráč mi po zápase a pískání povídá - musíš si uvědomit, že my tady nejsme pro vás, ale vy pro nás (inu, buď jak buď...)
PetrDv
viz (pod)hlavička